42. Kdo může za globální oteplování? Kuřáci!

13. 7. 2018

V roce 2012 byl počet kuřáků na Zemi odhadován na 1,3 miliardy. Pro rok 2018 budeme počítat se stejným číslem (bereme v úvahu, že lidí přibylo a že počet kuřáků má klesající tendenci). V roce 2015 vykouřil Čech průměrně 2010 cigaret ročně. Zaokrouhleme tuto cifru na 2000 cigaret a předpokládejme, že je to průměrný počet cigaret, které vykouří průměrný pozemský kuřák v roce 2018. Pak kuřáci v roce 2018 vykouří celkem 2,6 bilionu cigaret. Uvážíme-li, že jedna cigareta váží 0,7 gramu a že po shoření se polovina její váhy změní na oxid uhličitý, pak vykouřením jedné cigarety vznikne 0,35 g oxidu uhličitého. Vykouřením 2,6 bilionu cigaret tedy v r. 2018 vznikne 910 milionů kilogramů oxidu uhličitého, což se někde musí projevit.

Aby to kuřákům nebylo tak líto, můžeme dodat, že spíše bychom měli říci, že za globální oteplování mohou také kuřáci. Což ale neznamená, že za ně nemohou, přinejmenším když připustíme, že zvyšující se hladina oxidu uhličitého v ovzduší zapříčiňuje zvyšování průměrné teploty atmosféry.

A aby to kuřákům nebylo líto vůbec, dodejme, že člověk za hodinu vyprodukuje při dýchání cca 50 g oxidu uhličitého, což za rok představuje asi 210 kg. Při počtu obyvatel Země (2018) 7,5 miliardy to znamená, že za rok lidstvo vydechne 1,575 bilionu kg oxidu uhličitého. V tunách se kouřením tedy vyprodukuje 0,000 91 miliardy tun, prostým dýcháním pak 1,575 miliardy tun oxidu uhličitého.

Pokud chceme, aby stromy vykompenzovaly aspoň námi vydechovaný oxid uhličitý, při tom, že průměrný strom za rok spotřebuje 10 kg oxidu uhličitého (protože za sto let ho spotřebuje tunu), jich pak musí růst 157,5 miliardy, tedy 21x víc než lidí. Podle zatím nejpřesnějšího odhadu (2015) je na světě lehce přes tři biliony stromů, takže dýchání lidstva je pokryto. Jsou tu ovšem i jiné zdroje oxidu uhličitého, ale s tím tuto úvahu ukončíme. Kdyby globální oteplování záviselo jen na kuřácích, měli bychom to jednodušší...