11. Agresívní

2. 4. 2011

Trvalo mi to dlouho, ale před chvílí jsem si uvědomil, co mi vadí na dnešní televizi: to, jak je agresívní. Agresívní na ní je třeba celá struktura vysílání tím, že do svého vysílacího schématu začleňuje reklamu a jakým způsobem, a to reklamu agresívní, pořady televize jsou vesměs jednostrunnou hrou o násilí, jako by nebylo možné nic jiného než agrese, pod vtahujícími obrazy cítíš, jak tě vyzývají a vedou k agresi.

A nejen televize, řekla mi na to žena, i lidé vůbec jsou agresívní. Je to snad tím, že jsou k tomu vedeni sdělovacími prostředky, nebo naopak i ta televize je agresívní, protože ji dělají agresívní lidé? řekl jsem já. Ovšem celá struktura společnosti je agresívní: nutí nás k boji jednoho proti druhému o holou existenci a nazývá to konkurencí. Staví proti sobě nenarozené, mladé, staré a „přežívající přestárlé“, společenský mechanismus jako odstředivka vytlačuje na okraj „přebytečné“.

Mám pro to jedno vysvětlení: Zvířata jsou při přemnožení agresívní. Tak narůstá i agresivita v přemnoženém lidstvu, která chce přirozenou cestou stav přemnožení řešit. Proto jsme zažili století vyhlazovacích válek a vyhlazovacích táborů (100 milionů mrtvých), století potratů (miliarda mrtvých). Proto dochází k rozbíjení všech konstruktivních snah. Vždyť i to graffiti je nepřehlédnutelným vzkazem agrese, která hrozí vyrazit na povrch.

Co si v takové situaci počít? Nevím, Jen referuji.