3. Anonymita

15. 3. 2016

Viděli jsme, že anonymita v demokracii zajišťuje svobodu volby, ale že neřeší všechny problémy v ní. Jaké problémy nese anonymita vůbec? Jak věděli už pořadatelé benátských karnevalů, anonymita pod maskou umožňuje zločin, stejně jako na internetu. Všechno závisí na morálce toho, kdo je skryt a čeho anonymitou chce dosáhnout.

Tak maska umožňovala zahrát si s potěšením jinou roli, než jaká byla člověku přisouzena ve skutečném životě; anonymita na internetu zase dovoluje svobodně, demokraticky vyjádřit jakýkoli názor. Zároveň však utajení identity člověka se špatnými úmysly motivuje k činům, jichž by se jinak neodvážil. Na internetu najdeme nejen sprostotu a vulgaritu, ale i předstíranou identitu, která kryje podvody a zločin, při demokratických volbách může člověk stejně snadno volit jak dobro, tak zlo (které zatím skrytě nabízejí demagogové a populisté).

Anonymita tedy není všespasitelná. Že však lze zmírnit či odstranit její negativa, ukazuje zejména projekt Wikipedie, encyklopedie, která je budována svobodnou prací anonymních účastníků, jenž dokázal eliminovat účast nekompetentních a škůdců, nebo projekty svobodného softwaru, v nichž anonymně a bez nároku na odměnu lidé vytvářejí hodnoty, jež dosahují výkonů placených profesionálů.

Studiu kybernetických systémů se dík anonymitě mohou věnovat hackeři (odvrácenou stranu mince představují crackeři), nebo zasahovat do společenského dění se pokouší uskupení Anonymous, abychom jmenovali i případy kontroverznější.

Čím je umožněno úspěšné fungování Wikipedie? Výchozím nastavením pravidel, dík nimž jsou všechny aktivity na Wikipedii pod kontrolou všech kompetentních uživatelů a tím, že sice není internetová identita ztotožňována s konkrétními osobami, ale že právě to, jak se daný subjekt chová na internetu, je supervidováno komunitou s právem okamžitého zásahu.