32. Řád a neřád

30. 12. 2017

I stalo se, že člověk známý jako „neřád Rath“ napsal knihu Řád. Když jsem četl vstupní pasáže, bylo mi přemýšlet o tom, že autor se možná snaží uměleckým textem, tedy metaforickým obrazem vysvětlit, jak se ocitly miliony v krabici od vína, že se pokouší o lidsky přístupnou obhajobu touto cestou. A tak jsem doufal, že se dočkám poučení, co se tajných společností a Rathova účinkování v nich týče. Ne, nic takového tu nehledejte, protože to tu nenajdete. Román není takhle mnohovrstvý. Je vědeckofantastickým rozvinutím motivů, které dnes evropská společnost (my spíše zprostředkovaně přes sdělovací prostředky) zažívá. Je to dystopie z blízké budoucnosti, snaha domyslet tendence, jichž jsme všichni svědky. Naše sdělovací prostředky, ve shodě s hlavními inspirátory této sci-fi, budou psát, že je protiislámská. Schválně jsem nečetl Řád slovo za slovem (měl jsem k němu jakýsi odpor), a tak jsem se svému vylaďování do protimuslimských postojů vyhnul, ale nepopírám, že text může hrát na strunu islamofobické nenávisti. Já jsem ale zůstal nad ní, ve stavu znepokojení, co nás asi ještě čeká. Rathovy dedukce mi připadají logické, ale tuším, že všechno stejně bude úplně jinak. Co do stylu je text psán poučeně a zručně. Jen je třeba si přát, aby se s rozmáhajícím neřádem řád přes všechnu svou nedostačivost vypořádal.