69. E. O. Wilson: Smysl lidské existence
9. 7. 2020
Název knihy Edwarda Osborna Wilsona by mohl mýlit – vypadá jako odpověď na naši otázku, zda má smysl žít a co dělat, aby měl život smysl. Význam titulku však odkazuje k jiné věci: text se snaží kauzálně vysvětlit záhadu lidské existence. Vychází přitom z evoluční teorie a ukazuje zejména, že naše existence je vnitřně rozporná, že žijeme v neustálém konfliktu mezi tím, co chceme dík pudům, a tím, co chceme z hlediska morálky. Tato rozpolcenost je nám vrozená, protože náš druh se vydal cestou eusociality, což znamená, že jsme jedním z pouhých 19 druhů, které evolucí vytvořily komplexní společenství, v němž společně vychováváme svoje mladé a praktikujeme dělbu práce. K tomu dodejme svůj postřeh, že lidská eusocialita je jako jediná z devatenácti flexibilní v tom smyslu, že specializace jedinců na ty které činnosti se neděje v rámci hardwaru, tedy tělesných charakteristik (jako třeba u včel či mravenců), nýbrž převážně v rámci softwaru, tedy mysli. Abychom se ale vrátili k vnitřní rozpolcenosti našeho druhu, podmíněné evolucí: díky evoluci sobečtí vítězí uvnitř skupiny, ale skupiny sestávající z altruistů vítězí nad skupinami sobců. Tak se uplatňuje víceúrovňový výběr; výběr skupinový působí společně s výběrem individuálním. Dědičně společenské chování zvyšuje konkurenceschopnost nejen jednotlivců v rámci skupiny, ale také skupiny jako celku. Jak shrnuje autor: individuální výběr podporoval hřích, skupinový výběr podporoval ctnost. Toto evoluční zakotvení morálky je přinejmenším pozoruhodné a ukazuje, jak je důležité, abychom se chovali morálně, eusociálně. A zpětně potvrzuje zásadní význam náboženství jako instituce konstituující eusociální jednání. Jakkoli se autor snaží ukázat, že tím, kdo morálku založil, byla evoluce, nikoli Bůh. Ještě jeden pojem, také kotvící v evoluční teorii, autor zavádí. Je jím tribalismus. Ukazuje na něm, že jednotlivá náboženství jsou nutně tribalistická, tj. zastávají postoj výlučnosti a jedinečnosti oproti všem svým konkurentům, protože vyrostla jako tmelící nástroj skupiny oproti ostatním skupinám. (Překonat tento rozpor se v rámci křesťanství snaží ekumenismus, v rámci globálním pak Hans Küng svou koncepcí globální morálky „světový étos“.) Zmíněný rozpor pudy x societa lze také nahlížet tak, že biologickou podstatu, mozek máme paleolitický, zatímco moderní způsob života vyžaduje něco jiného, a proto i takto žijeme v rozporu. Smyslem lidské existence je pak řešit tento rozpor.