12. Komunismus a peníze

2. 4. 2011

Za komunistů nám líčili, jak to bude vypadat v komunismu: že každému se bez peněz dostane podle jeho potřeb.

Zapomnělo se, že peníze dodávají zboží hodnotu: pokud si představíme, že je něco zadarmo, pak si toho přestaneme vážit a ztrácí to pro nás cenu s tím, že tím dokážeme plýtvat. Vše by muselo být vydáváno na příděl, omezeně, ne že každý si vezme, kolik chce. Levný chleba znamenal, že jím lidé krmili dobytek.

Peníze udržují vztah k úsilí, které je třeba vynaložit pro získání zboží. V komunismu by musely být výdejny, které by kontrolovaly výdej na hlavu, normy pro možnost výměny amortizovaného zboží za nové, ap. Podobně to bylo za socialismu s prací: místo aby člověk pracoval tolik a tak kvalitně, aby si udržel pracovní pozici, kde by si vydělával, a byl za to tržně odměněn, musely se zřídit, aby vůbec pracoval, normy, jež zvenčí člověka nutily k práci a následkem přerušení přímého vztahu mezi výkonem práce a odměnou za ni jej ždímaly.

Peněžní systém tyto problémy řeší automaticky: každý člověk sám nutně uváží, co nejvíc potřebuje, a podle toho uspokojí v mezích možností svých i systému svoje potřeby, a pracuje co nejvíc a nejkvalitněji, aby si práci udržel.