23. O pesimismu a optimismu

24. 5. 2011

Když se probírám myšlenkami některých svých předchozích komentářů, padá na mne smutek, deprese, splín a beznaděj. Vyvolat tyto pocity však nebylo účelem oněch řádků. Chtěl jsem jen ukázat skutečnost, jaká je, jak ji prožívám a hmatám kolem sebe, ale neměl jsem v úmyslu vyvolávat a podporovat pesimistické nálady. Ostatně realita sama není jen černá, najdou se i dobří lidé, oddaní věci, se kterými je radost spolupracovat, na něž se můžeme obrátit se svými problémy a oni doopravdy pomohou, jsou i poctiví finanční poradci, poctiví a svědomití poskytovatelé služeb, kteří se zájmem vycházejí vstříc svým zákazníkům, jsou i poctiví a šikovní řemeslníci, kteří vždy dostojí svému slovu, jen se nevzdat a hledat. Je tedy možné doufat a věřit, že vše se v dobré obrátí, že společenská realita se pročistí, že po noci přijde den a že naděje a dobrý člověk stále žije. Jen se sami, každý na svém místě, musíme stát světlem, které svítí, zdrojem naděje a oporou.