45. Ze všech stran slyším

30. 10. 2012

Ze všech stran slyším, že je to podělaným navrch. Ale tak to přece bylo vždycky, vždycky jen někdy bylo dobře a vždycky bylo těžké žít. Proč se tomu tedy teď divíme? Velká změna, která kdysi, před dvaceti lety, nastala, neznamená, že můžeme ležet na divanu a spát na vavřínech. Ano, zjišťujeme, že je to dost nepohodlné, a navíc budeme muset něco začít dělat, aby se věci aspoň trochu staly takovými, jaké je chceme mít, aby se měnily ne k horšímu, ale k lepšímu. Nebo v tom plevelu a bodláčí zarosteme. Ano, nejsme už optimisticky pasívní, teď už aktivně nadáváme. Ale to nestačí. Každý na svém místě musí dělat, co je v jeho silách, pro to, co chceme. Třebas se to nezdá, máme k tomu víc možností, než si myslíme.