65. Zákon degradace kvality

20. 6. 2014

Mohli bychom se divit, že ve třetím tisíciletí našeho letopočtu jsou nabízené služby a výrobky stále horší, když přece pokrok jde stále kupředu k vyšší a vyšší kvalitě... Leč logika fungování tržního hospodářství je právě taková, že z původně poctivých, a tedy neekonomických výrobků to nákladné osekává a nahrazuje, až z nich zůstane pouhá maketa původního výrobku. Franto, podrž ten komín, já skočím pro výplatu: výrobky se dělají proto, aby se prodaly, ne aby sloužily. Naopak, musejí sloužit co nejmíň, aby musely být co nejdřív vyměněny za nové. Cílem není dodat kvalitu. Ta by vydržela a nedalo by se opakovaně inkasovat. A obecně: Aby se mohlo inkasovat, musí se předstírat nějaká činnost, přičemž jejím cílem není provést ji, nýbrž inkasovat. Což je možné tam, kde se nijak nekontroluje kvalita odváděné práce, kde se ruší záruční doba, kde se vypisují granty na takové nesmysly, jako je genderově korektní jazyk, kde se nabízejí rychlé půjčky, kde finanční poradci pracují ne pro zákazníky, nýbrž pro svůj zisk, kde i solidnost se stává tím, co zakrývá vnitřní prohnilost, jak o tom hovoří karikaturista Glasbergen ve svém vtipu: Nízké ceny, vysoká kvalita, spokojenost zákazníků... Na tenhle starý trik už nikdo neskočí!