9. Opakování – matka pakáren

13. 3. 2011

S manželkou se pravidelně zhádáme u televize, protože se nikdy neudržím a začnu mluvit o tom, jak jsou mi nepříjemné reklamy. Jsou tu reklamy na kdeco, dokonce i na televizní pořady, a ty reklamy se stále opakují dokola a zadírají se do mozku, až to bolí. „Nejraději“ mám stanice, na nichž jsou reklamy vkládány do průběhu nějakého pořadu a vytrhují z jeho sledování, což mi vadí. Vadí mi také, když upoutávka prozrazuje pointu inzerovaného spektáklu. Ale to je to nejmenší. Myslím si totiž, že takto vnucované reklamy ohlupují a neurotizují diváky. Raději vůbec nemyslíme na to, co s námi opakované vnímání některých „pravd“ dělá. Vždyť nám mohou vkládat do myslí nevhodná či přímo škodlivá schémata. Nejnázornější (i když nejmíň škodlivé) je to například u reklamy na sýr Prezident Karel IV. Co je to za nesmysl? řeknete se poprvé a podruhé a posté. A děti si automaticky začnou myslet, že Karel IV. byl prezident. Připomíná mi to opakující se hlášení v autobusu o zóně „dvě sta patnáct“, které cestujícím vbíjí do podvědomí špatný gramatický tvar místo obvyklého „dvě stě“. Jak říkám, to je to nejmenší. Nejhorší je to, co si neuvědomíme – podvědomé postoje. Strachy, averze, pocity, které nás formují řízeně a neřízeně a kterým se nemůžeme bránit. Ale co se rozčiluju. Tak je ostatně komponováno televizní vysílání celé.